Abstrakt
Příspěvek se zabývá eschatologickými představami spojenými s vizí pekla, tak jak je zachycují hinduistické purány. Hlavní pozornost je věnována obrazům cesty vedoucí do zásvětí, které se celé generace anonymních autorů purán pokoušely vystihnout za pomoci děs nahánějících popisů.
Stručně je představen textový korpus purán jakožto specifický literární žánr, přičemž hlavní důraz je kladen na jejich archaičnost, lidový původ a popularitu mezi širokými masami, jíž se purány napříč historií vždy těšily. Po zevrubném popisu puránové imaginace cesty do pekla, který se opírá o četné textové reference, je naznačen pravděpodobný vývoj tohoto typu eschatologické představivosti v kontextu indické literatury.
Klíčem ke správnému porozumění představy pekla v náboženských tradicích hinduismu se zdají být významné změny v historii indických náboženství, k nimž docházelo zejm. během 1. tis. po přelomu letopočtu.