Abstrakt
Definice kritických vývojových period se intenzivně formuje poslední dvě století. Na základě dosavadních poznatků lze v jednoduchosti shrnout, že tento výraz označuje odlišné jevy, v závislosti na konkrétním předmětu výzkumu a zaměření každého autora.
Podle teorie ontogenetického fyziologa Jiřího Křečka mohou kritické vývojové periody trvat určitou dobu, nenastávají pro všechny funkce současně a vývojové změny se nemusí objevit bezprostředně po zásahu. Z preklinických studií na zvířatech sledujících vliv psychostimulancií na vývoj potomků exponovaných matek je zřejmé, že důležitou roli nehraje jenom užití drogy jako takové, ale i způsob podání, dávka a také načasování aplikace během různých stadií vývoje plodu.
Metamfetamin (MA) zasahuje do maturace struktur mozku, které se postupně začínají vyvíjet během druhé poloviny gestačního období potkanů až do odstavu, což z neuroontogenetického hlediska koreluje s prenatálním vývojem u lidí během druhého a třetího trimestru. Statistické studie uvádějí, že 84,3 % těhotných drogově závislých žen užívá MA během prvního trimestru, 56,0 % v druhém trimestru a 42,4 % těchto žen pokračuje s užíváním MA také během třetího trimestru.
Doposud není zcela známo, které období gestace či laktace je tím kritickým, nejvíce senzitivním pro negativní účinky této drogy na vývoj mozku. Tato publikace shrnuje dosavadní poznatky v oblasti neuroontogeneze spjaté s určením kritických vývojových period pro účinky MA.