Kapitola v publikaci se věnuje pojetí liturgického a divadelního prostoru v myšlení Miroslava Kouřila, předního meziválečného českého avantgardního scénografa a církevního architektura. Příspěvek je založen na studiu publikovaných a dosud nezpracovaných archivních dokumentů.
Nejprve je stručně představen Kouřilův projekt církevního domu a koncept liturgické síně, která tvoří jeho jádro. Následně je uveden Kouřilův přístup ke komplexní problematice divadelního prostoru se zvláštním zřetelem k pojmu dramatického prostoru.
V závěru jsou pojetí liturgického a dramatického prostoru srovnány a zhodnoceny.