Abstrakt
Článek se zaměřuje na pobízení dětí k projevům asertivního, sebevědomého chovaní. Je založen na terénním výzkumu v jedné rozšířené rodině žijící v romské osadě na východním Slovensku.
Zmíněná praxe je popsána na několika příkladech a je interpretována v širším kulturním kontextu. Pobízení k asertivitě je představeno jako jedna z podob jazykové socializace v dané lokalitě.
Lze k ní přistupovat jako k určité realizaci místního komunikačního stylu, ale také jako k praxi vedoucí děti k projevení jejich osobnosti. Praxe je relevantní rovněž v socializaci rozpoznávání záměru mluvčích.