Oblast vzdělávání seniorů a starších dospělých prochází v posledních letech razantní transformací. Postupující technologizace společnosti, jakož i proměna sociálních, ekonomických, politických a kulturních determinantů života má za následek zvýšené nároky na znalosti a dovednosti každého člena společnosti.
Stále větší důraz je proto kladen na nutnost učení se a vzdělávání i ve starším věku. Významnou roli v této sféře hrají univerzity třetího věku, které se pro laickou i odbornou veřejnost staly určitým symbolem seniorské edukace. Článek se zabývá realitou univerzit třetího věku v České republice, pozornost je věnována i zamyšlení nad dopadem aktivit U3V na motivaci a očekávání účastníků.
Diskutovány budou i potenciální přesahy na rozvoj kompetencí participujících lektorů.