Abstrakt
Kapitola v odborné knize se zabývá vznikem a naplňováním volného času v meziválečném Československu, především v souvislosti se zaváděním osmihodinové pracovní doby. V rámci debaty o jejím zavedení padaly argumenty o odpočinku těla i ducha a jeho prospěšnosti pro dělníky v moderní strojové výrobě.
Její zavedení mělo přispět ke snížení nemocnosti a úrazovosti dělníků a vytvořit prostor pro jejich sebevzdělání a změnu životního stylu. Volný čas občanů měl být produktivně využíván mladým československým státem.
I přes veškeré deklarace však zůstával pro většinu společnosti neorganizovanou záležitostí. Pomyslnou špičkou ledovce volného času se stal tramping.
První trampové utíkali do symbolického "chrámu přírody". Požadavek odpočinku v přírodě jako takový byl široce sdílen, neboť předpokládal rovněž lepší pracovní výkon - pro zaměstnavatele a tím zprostředkovaně i pro mladý stát.
Negativně však byla vnímána trampská neorganizovanost a eskapismus. Útěk a vzdor mladých part vůči každodennímu životu čerpal snad i paradoxně z masové kultury ztělesněné dobrodružným žánrem, literárním i filmovým, považovaným v očích dobových kritiků za brak.