Autoři shrnují v přehledném článku současné názory na prenatální a postnatální programming. Uvádějí různé faktory zvyšující riziko řady chorob v dalším vývoji dětí a dorostu, včetně dopadu na zdraví populace ve věku, kdy jedince již neošetřují pediatři.
Barkerova teorie prenatálního programmingu u jedinců s nízkou porodní hmotností přinesla řadu důležitých poznatků, ale v současnosti je třeba vnímat i vlivy postnatální. To se týká především raného dětského a dorostového věku.
Dětští praktici pak předávají své klienty/pacienty ve věku 18-19 let svým kolegům praktikům pro dospělé, resp. různým specialistům. Ti by měli být informováni o vývoji zdravotního stavu svých klientů/pacientů před 18., resp. 19. rokem života a brát v úvahu i riziko prenatálního a časného postnatálního programmingu kardiovaskulárních chorob, hypertenze, nefropatií, obezity a diabetu, které mají často své kořeny v dětském a dorostovém věku.