Thvilum, M., Brandt, F., Brix, T. H. et al.: Měsíc narození je asociován s následnou diagnózou autoimunitní hypotyreózy. Celonárodní dánská, na registru založená studie
Abstrakt
Hypotyreóza je časté endokrinologické onemocnění, které postihuje přibližně 1-2 % celkové populace s ženskou predominancí. Autoimunitní tyreoiditida (AIT) je zdaleka nejčastější příčina hypotyreózy s odhadem 85 % prevalence ze všech příčin hypotyreózy v Dánsku.
Další příčiny pro rozvoj hypotyreózy zahrnují léčbu radiojódem, operační zákrok, léčbu amiodaronem nebo lithiem. Bez ohledu na příčinu hypotyreózy je standardní léčbou podávání levothyroxinu.
Pokud není stav léčen, dlouhodobé následky hypotyreózy způsobují zvýšení somatických a psychických onemocnění, které vedou ke zvýšenému riziku celkové mortality. Přesný mechanismus rozvoje AIT není přesvědčivě známý, i když jsou zvažovány genetické faktory, které hrají důležitou roli v patogenezi.
Kromě genetických faktorů mohou být i faktory životního prostředí, jako jsou virové a bakteriální infekce, spouštěčem rozvoje AIT, což bylo prokázáno chyběním kompletní konkordance u monozygotních dvojčat. Expozice fétu faktorům životního prostředí během intrauterinního vývoje mohou mít také vliv na riziko rozvoje AIT v pozdějším životě, jak bylo ukázáno u inzulín dependetního diabetu mellitu (IDDM).
Autoři článku v úvodu dále ukazují na to, že se expozice virovým a bakteriálním infekcím řídí sezónním průběhem a že byly nalezeny variace v narození dětí s autoimunitním onemocněním v porovnání se zdravými jedinci. Toto je vysvětlováno gestační a postnatální expozicí infekci.
Zda toto platí i u AIT, bylo zkoumáno pouze v několika studiích bez jejich dostatečné síly. Autoři v této studii proto vyšetřovali na úrovni celého národního registru, zda existuje asociace mezi měsícem narození a rozvojem AIT v pozdějším životě.