Navzdory tomu, že v rámci výzkumu videoher existuje několik nosných pokusů o popis jejich publika z hlediska stylu hraní, samotná hráčská kultura jich na virtuálních bojištích příliš nevyužívá. Možnou nesnáz lze spatřovat v odlišných optikách.
Kategorie stylu navržené designery, výzkumníky a marketéry se více věnují otázce, proč dané skupiny hrají. Styl se však v lidovém i odborném pojetí stěžejně vztahuje k otázce, jak danou aktivitu provádíme.
Dle autorova náhledu patří čtení i vyjadřování herního stylu k základním formám utváření představ o sobě i druhém v herním procesu. Camper, griefer, leecher, turtle nebo quitter je jen několik příkladů z pravděpodobně stovek označení, na základě nichž si hráči vytvářejí modely záměrů, strategií a proti-strategií svých oponentů, spoluhráčů i sami sebe.
V rámci tohoto příspěvku se bude autor snažit vykreslit styl v dvou bodech: 1. Z perspektivy podob stylu v očích hráčské kultury (raná fáze zpracování studie) 2.
Z psychologického pohledu stylu jako prostředku "vhledu" do mysli druhého hráče, potažmo algoritmů systému hry.