Tento článek se zabývá překladem německy psaných dopisů z korespondence Karla Havlíčka do češtiny, a to vedle Havlíčkových dopisů rodičům a především dopisy Viléma Gablera Havlíčkovi. Odůvodňuje volbu jednotlivých překladatelských řešení s ohledem na postavení německy psaných dopisů v Havlíčkové korespondenci a na tehdejší stav češtiny, reprezentovaný především korpusem Havlíčkovy korespondence.
Přitom se pokouší naznačit, jak obtížné je v překladu reprodukovat vztahy mezi subjektem pisatele a adresáta dopisu, které se v textu dopisu odrážejí i konstruují.