V archivu Knihovny Pražské konzervatoře se nachází rukopisy čtyř oper, jednoho melodramu, dvou kantát, jednoho moteta, dvou instrumentálních koncertů, šesti sinfonií a šesti skladeb pro dechové nástroje skladatele Johanna Josepha Röslera (1771 1812). Přestože se Rösler za svého působení v Praze a ve Vídni stal uznávaným skladatelem a klavírním virtuosem, zanechal po sobě více než 200 děl a získal prestižní místo kapelníka u významného hudebního mecenáše knížete Františka Josefa Maxmiliana Lobkowitze, byla jeho hudba ve 20. století téměř zapomenuta.
Navíc již v 19. století bylo Röslerovo jméno často zaměňováno se jménem Antona Röβlera (1746-1792) neboli Rosettiho, o generaci staršího kapelníka z Ludwigslustu. Rösler své skladby nejčastěji podepisoval Joseph Rösler, ale nalezneme i celou řadu dalších forem jeho jména (Joseph Rössler, Röβler, Röszler, případně Giuseppe či Giuseppe Giovanni Roesler).
Za většinu informací o jeho životě vděčíme článku v Monatsbericht der Gesellschaft der Musikfreunde des Oesterreichischen Kaiserstaates z roku 1829, kterou později doplnil Constant von Wurzbach. Cenným zdrojem informací o Röslerově díle je jeho vlastnoručně psaný tematický katalog z let 1796-1809 Repertorio di tutte le mie Composizioni incominciando dall'anno 1796.
Parte 1ma. Tento seznam o 117 stranách je psán částečně italsky, částečně německy a obsahuje notové incipity.
Krom datace poskytuje též cenné informace, týkající se prvního provedení některých děl (jména interpretů, místa provedení, jména objednavatelů kompozice). Na jeho základě bylo možné nejen spolehlivě identifikovat Röslerovy autografy (mezi nimi i dlouho ztracený Klavírní koncert Es dur), ale také v kombinaci s informacemi obsaženými přímo v notách a v dobovém tisku částečně doplnit zatím neúplnou mozaiku poznatků o Röslerově životě a díle i o jeho začlenění v pražském a vídeňském hudebním životě.