Kolektivní trauma a narušení exitující sítě sociálně-kulturních významů jako rozhodující předpoklad listopadových událostí: Jan Palach, Martin Šmíd a kolektivní paměť v komunistickém Československu
Abstract
V našem expozé jsme se pokusili identifikovat zdrojovou dynamiku umožňující vysvětlení zdánlivě náhlé imploze reálně-socialistického režimu v Československu. Vyjádřeno Ashovým eufemistickým publicizujcím slovníkem, 'konec československého reálného socializmu v deseti dnech' byl nahlédnut prizmatem konceptu sociálního/kulturního respektive kolektivního traumatu vysvětlujícího ve vztahu k překonání generačních a geografických bariér zlomový a rozhodující efekt okamžitých asociací údajné smrti jednoho ze studentských účastníků komemoračního shromáždění na Albertově a pozdějšího protestního pochodu s tragickou smrtí Jana Palacha v r. 1969, či Palachovu smrt následujících dalších sebeobětí, vedle tragické smrti samotného Jana Opletala v r. 1939 bezprostředně související s albertovským komemoračním shromážděním studentů.