Abstrakt
Text se zaměřuje na rozbor vztahu poválečné československé společnosti k Romům ve třech vzájemně propojených liniích: představuje vývoj politiky vůči této menšině na centrální úrovni, její dopady a recepce v kontextu interetnických vztahů na regionální úrovni, způsob vztahování se Romů k tomuto vývoji a hodnocení vlastního postavení v československé společnosti. Nepopírajíc fakt, že Romové představovali zejména pro centrální instutuce poválečného československého státu specifickou skupinu obyvatel řešenou jako "problém", text rozporuje obecně šířeji sdílenou představě o Romech jako o výhradně nechtěných / diskriminovaných spoluobčanech či jako obětech komunistické dikatatury.
Na konrétních příkladech různě definovaných skupin "cikánských obyvatel" jako chtěných a spolupracujících spoluobčanů či "nechtěných" a "problematických" autorka poukazuje na kontextuálně a individuálně se proměňující (ne)chtěnosti různých skupin Romů a jednotlivců ze strany různých dobových neromských aktérů a zároveň upozorňuje na některé problémy pramenné základny, se kterou se musí badatelé při výzkumu v této oblasti vyrovnávat.