Hozená rukavice : Josef Serinek a Jan Tesař jako výzva pro současný výzkum dějin Romů ve dvacátém století
Abstrakt
Příspěvek do debaty o knize Česká cikánská rapsodie (J. Tesař, Triáda 2016) založené na rozhovorech s romským partyzánem J.
Serinkem, a to z pohledu dosavadního poznání historie Romů na území Československa. Autorka poukazuje na inspirativnost Tesařova díla jak po stránce tematické a faktografické, tak i metodologické a interpretační.
Vyzdvihuje unikátnost Serinkova vyprávění jako jednoho z nejstarších pramenů romské provenience k tématu dějin Romů v českých zemích v první polovině dvacátého století. Blíže se pozastavuje u několika témat úzce souvisejících s konkrétními momenty Serinkova vyprávění (zapojení Romů do bojů za osvobození Československa, svědectví o takzvaném cikánském táboře v Letech u Písku, dopady prvorepublikového zákona "o potulných cikánech" a snahy o sebeorganizaci Romů v meziválečné Evropě).
Mezi nejsilnější aspekt celého díla řadí: (1) Tesařovu interpretaci holokaustu protektorátních Romů jako tragédie, jež zásadně poškodila československou společnost jako celek, a (2) způsob, jakým Tesař Serinka jako romského přeživšího a zároveň jako bojovníka za svobodu umisťuje do vyprávění o genocidě, která se odehrála se zásadním přispěním českého obyvatelstva. Autorka ukazuje, jak křehkým a nesamozřejmým zůstává Tesařův obraz Serinka jako "romského hrdiny československého boje za svobodu" v kolektivní paměti české společnosti včetně její romské části.