Abstrakt
Monografie Svět italské komicko-realistické poezie mapuje vývoj toskánské poezie, zahrnující období let 1260-1492. Autorka postupně analyzuje jednotlivá topoi a základní tematické okruhy, na příkladech jsou prokazovány teze týkající se existence, charakteristiky a kvality tohoto žánru a komična v něm obsaženého.
Jsou zde analyzovány sonety Rustica di Filippi, považovaného za emblematického zakladatele žánru na italském území, verše Cecca Angiolieriho, Folgora da San Gimignano i jeho "protějšku" Cenne da la Chitarra, nevyjímaje ani část díla Danta Alighieriho, která byla do určité míry komicko-realistickým proudem ovlivněna. Důraz je věnovaný tématům, jako je bachtinovské obrácení hodnot a zdánlivý protest proti světu, chudoba a peníze, žena a antistilnovismus.
Nechybí ani témata s realističtějším ukotvením - sonety s náboženskou a politickou tematikou. Na základě rozboru jednotlivých děl se autorka zamýšlí, nakolik je tento žánr pružný, kde jsou - a zda vůbec existují - jeho hranice.
Dále jsou zmíněny také sonety stilnovistů, které lze považovat za součást komicko-realistické poezie, analýze je podrobený především frekventovaný topos vituperium in vetulam, je načrtnuta i otázka tematické příbuznosti této poezie a novelistiky. Po krátké odbočce k básníkům první poloviny quattrocenta je hlavní pozornost věnována druhému velkému období rozkvětu komicko-realistické poezie na florentském dvoře Lorenza Medicejského včetně eposu Morgante Luigiho Pulciho.