Ve své studii se snažím o konceptualizaci "českého" osvícenství jako procesu vernakularizace vědění, který rozdělím do tří základních období či fází podle rozšiřující se sociální základny "recipientů" i "původců". Důležitou roli zde však bude hrát i vernakularizace ve smyslu jazykovém, jak ji nedávno studoval M.
Wögerbauer - tedy odklon od nadnárodních, vehikulárních jazyků (latina, francouzština, italština) k jazykům zemským (němčina, čeština). V této souvislosti mi připadá důležité prezentovat "české" osvícenství právě i v kontextu osvícenství (a "obrození") německého, resp. saského.