Abstract
Sílící inkluzivní snahy zcela explicitně vstupují do výuky jednotlivých předmětů, v našem případě do jazykového vyučování žáků s těžkým zrakovým postižením. Učitelé běžných škol se díky tomu potýkají s četnými úskalími, které narušují/mohou narušovat koncepční a oborově kvalifikovanou výuku těchto integrovaných žáků.
Historický vývoj formování vyučování mateřskému jazyku přinesl a hlavně v praxi verifikoval množství efektivních postupů a metod, které jsou dnes v podstatě opomíjeny, což má/může mít negativní dopad na kvalitní vyučovací proces, který se po dlouhá desetiletí funkčně precizoval (a sice v sektoru speciálních škol). V příspěvku jsou konkretizovány problémy současné inkluzivní vyučovací praxe a jejich důsledků právě na pozadí historického odkazu Josefa Zemana.