Článek přináší příklady edic raně novověkého a novověkého materiálu od nás a ze sousedních zemí. Věnuje se výuce práce s archiváliemi na univerzitách, např. v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Hradci Králové či Bratislavě, dále institucionálnímu zabezpečení přípravy edic na příkladech Československého státního vydavatelského ústavu, Masarykova ústavu a archivu AV ČR, Ústavu dějin UK a archivu UK v Praze a dalších.
Ze zahraničí přibližuje zkušenost projektu elektronické edice korespondence hraběte Lva Thuna innsbrucké univerzity, dále zmiňuje Editionswissenschaftliche Kolloquien, nebo kolínský Institut für Dokumentologie und Editorik. Zabývá se papírovými i elektronickými edicemi.
Shrnuje úskalí, která ediční práce s novějšími písemnostmi přináší.