Studie pojednává o vztahu Masarykova pojetí osvícenského humanismu k jeho kritice romantické historiografie českých dějin 19. století. Humanismus a normativní "idea humanitní" sloužily v Masarykově koncepci jako heuristické vodítko při hledání vyššího metafyzického "smyslu" českých dějin.
Studie zdůrazňuje, že cílem Masarykova pojetí "české otázky" bylo demytologizovat české dějiny a nalézt jejich hlubší filosofické základy zbavené romantických desinterpretací.