Příspěvek se zaměřil na analýzu situovaného jednání v rámci testovacích vyučovacích hodin, jež byly realizovány ve školním roce 2017/18 na třech gymnáziích v ČR. Během těchto hodin studenti pracovali v menších skupinách 2-3 osob s on-line materiálem složeným z textů, obrázků a klipů vyňatých z audiovizuálních orálněhistorických rozhovorů.
Videonahrávky pořízené v průběhu hodin byly následně podrobeny detailní analýze vycházející z tradice etnometodologie a konverzační analýzy. V prezentaci vybraných výsledků analýzy se soustředím především na specifika začlenění videoklipu do sociální interakce.
Samotná práce s videoklipem je účastníky metodicky zasazena do širšího kontextu dalších aktivit, zvláště četby úvodních textů na monitoru a následného zapisování odpovědí do pracovního listu. Z hlediska sekvenčnosti práce s videoklipem lze rozlišit tři fáze, a to (i) přípravu na spuštění videa, během níž je třeba dosáhnout optimálního uspořádání materiálních artefaktů a tělesné orientace účastníků; (ii) sledování videa, kde je zřejmá preference nepřerušeného přehrávání od začátku do konce, stejně jako omezení řečových projevů účastníků na "průběžný komentář"; (iii) reflexe videa, která nejčastěji směřuje k rychlé orientaci na formulaci odpovědi a její zápis do pracovního listu.
Ukážu, že videoklip je v analyzovaných interakcích přítomen jako zdroj (např. dočasné pozastavení klipu či jeho opakované sledování za účelem identifikace klíčových pasáží) i jako téma (např. komentáře týkající se délky klipu či jazyka mluvčího, jenž na nahrávce hovoří). Příspěvek tak skrze rozbor konkrétních událostí vypovídá i o roli moderních digitálních technologií v současné společnosti a ve vzdělávání.