Článek se věnuje státem řízeným restrikcím v literární produkci autorů působících v Íránské islámské republice, od roku 1979 do současnosti. Analyzuje legislativní pravidla uzákoněná Nejvyšším výborem kulturní revoluce a následné uplatňování, regulace a pozměňovací návrhy prováděné Ministerstvem kultury a islámského dohledu I.R.I.
V článku jsou zkoumány jednotlivé aspekty knižní cenzury v Íránu s důrazem na hodnoty, které jsou neslučitelné s islámskými normami, přičemž hlavní pozornost je věnována snahám cenzorů o zamezení "šíření morální dekadence" v literárních dílech. Restrikce svobody vyjadřování jsou demonstrovány na ukázkách a komparaci překladu díla Milana Kundery "Nesnesitelná lehkost bytí" do perštiny (v textu jsou porovnávány pasáže v perštině a češtině). Článek rovněž zkoumá dopad knižní cenzury na samotné autory, čtenáře i vydavatele.