Je známo, že tromboembolická nemoc se může vyskytovat současně s nádorovým onemocněním, často ho také může předcházet a to i o několik měsíců. Z tohoto důvodu jsou při zjištění žilní trombózy nebo plicní embolie často prováděna vyšetření k vyloučení konkomitantní neoplazie.
Na otázku, kdy a v jakém rozsahu onkoscreening provádět, stále neexistuje jednoznačná odpověď. Jsou však situace, kdy by podrobnější vyšetření mělo být provedeno.
Jednou z nich je případ recidivujících tromboembolických příhod v krátkém časovém odstupu a při účinné antikoagulační léčbě. Autoři prezentují dvě kasuistiky.
První je případ 59-letého muže, který byl vyšetřován pro recidivující povrchní a hluboké žilní trombózy a plicní embolii při účinné antikoagulační léčbě. Stav poté komplikován opakovanou myokardiáln í ischemií (STEMI spodní stěny) na podkladě trombotického uzávěru koronárních tepen.
V rámci další diagnostiky prokázán uzlinový syndrom. Uvažováno o hematoonkologickém stonání, nakonec se potvrdil plicní tumor s metastázami do uzlin, mozku, mozečku a skeletu.
Stav rychle progredoval a nemocný zemřel. Druhou nemocnou byla 46-letá žena s opakovanými žilními trombózami i přes účinnou léčbu.
Dodatečně prokázán plicní nádor s metastázami do uzlin a skeletu. Krátce po stanovení diagnózy pacientka zemřela na masivní plicní embolii při účinné antikoagulační léčbě.