Charles Explorer logo
🇨🇿

Současná recepce díla Jiřího Levého ve Španělsku a Iberoamerice

Publikace na Filozofická fakulta |
2018

Abstrakt

Cílem článku je popsat recepci díla Jiřího Levého ve Španělsku a v Iberoamerice, konkrétně v Kolumbii a Brazílii. Přestože Levý své koncepce definoval před více než padesáti lety, dosud neztratily svoji platnost.

Levého stěžejní dílo Umění překladu vyšlo poprvé v roce 1963 a dodnes se dočkalo třech reedicí, a to v letech 1983, 1998 a 2012. Kniha byla sepsána v češtině, tedy v minoritním jazyce, což je jeden z hlavních důvodů, proč stála poměrně dlouhou dobu stranou zájmu odborné veřejnosti.

Mezinárodní translatologie se postupně seznámila s Levého bádáním o překladu prostřednictvím německého překladu, jenž byl publikován záhy po vydání českého originálu v roce 1969 a jehož se zhostil Walter Schamschula (Levý svůj text pro účely německého překladu upravil, především nahradil české příklady německými, tato předloha pochází z roku 1967). Teprve v roce 2011 se Umění překladu dočkalo anglického překladu.

Recepce Levého díla není ve španělsky a portugalsky mluvící oblasti tak neznámá, jak by se mohla na první pohled zdát. Levý má v těchto regionech své obdivovatele, kteří šíří jeho myšlenky (Vega ve španělštině a Neckel v portugalštině).

I latinskoamerické translatologické časopisy publikovaly monotematická čísla věnovaná tomuto českému teoretikovi překladu (Brazílie, Scientia Traductionis, 2012 Kolumbie, Mutatis Mutandis, 2016). Také vyšla antologie Levého nejvýznamnějších textů ve španělštině s názvem Jiří Levý: una concepción (re)descubierta (2013) a byla obhájena dizertační práce Filipeho Neckela, což je komentovaný překlad Levého Umění překladu do portugalštiny.

Dnes jsou již koncepty Jiřího Levého přístupné široké odborné veřejnosti v nejrůznějších jazykových verzích, a nejen že jsou čteny se zájmem, ale jsou hojně využívány při nejrůznějších výzkumech a podněcují tak další bádání v translatologii. Znalost jeho teoretických poznatků může přispět k vzájemné výměně na poli translatologie a k hledání styčných bodů mezi českou a hispano- či lusofonní teorií překladu (např. cenzura, nepřímý překlad či převod vnitrojazykových variant).