Abstrakt
Příspěvek probírá postupně tři funkce, které jsou v odborné literatuře připisovány předponě po- u českých sloves. Na pozadí rozsáhlých korpusových dat se předponou po- zabýváme nejprve jako formantem odvozujícím předponová slovesa od sloves bezpředponových, dále jako morfémem podílejícím se na tvoření vidového protějšku a naposledy jako morfémem tvořícím syntetické nedokonavé futurum.
Cílem naší analýzy v jednotlivých oddílech je dosavadní poznatky jednak shrnout a syntetizovat, jednak je konfrontovat se zásadní otázkou, jak autentické korpusové doklady k jednotlivým funkcím přiřadit. Na závěr se na předponu po- u sloves díváme z hlediska konkurence s dalšími předponami a z hlediska, jaké místo předponová slovesa zaujímají v příslušných slovotvorných hnízdech.