Abstrakt
V příspěvku se zabýváme jedním typem rozdílu v zachycení valenčních struktur v českém a anglickém valenčním slovníku a paralelním česko-anglickém syntakticky anotovaném korpusu. Jde o konstrukce tzv. alternace subjektu a instrumentu (Instrument-Subject Alternation) a jí podobné alternace subjektu a abstraktní příčiny (Abstract Cause-Subject Alternation), příp. alternace subjektu a materiálu (Locatum-Subject Alternation) (Levin, 1993), odpovídající zhruba třem sémantickým typům sloves.
Tyto konstrukce představují specifick ý problém v rámci vzájemného mapování valenčních struktur v paralelním korpusu a jejich zachycení ve valenčních slovnících, neboť u nich dochází ke konkurenčnímu naplnění pozice povrchověsyntaktického subjektu a hloubkověsyntaktického aktoru dvěma sémanticky různými typy doplnění. Výsledkem jsou dvě interpretace, agentní a neagentní, které vstupují do konfliktu při zachycení v syntakticky anotovaných korpusových datech.
Konflikt těchto dvou interpretací významně ovlivňuje sémantickou