Cíle: Při měření úrovně nečestného chování žáků se na toto chování často dotazujeme samotných žáků. Sebehodnocení však může odrážet nejen reálnou úroveň měřeného jevu, ale také styl užívání hodnotící škály.
Na vzorku žáků pražských základních škol pomocí metody ukotvujících vinět ukazujeme, jaký styl užívání škály mají žáci s různými charakteristikami (pohlaví, studijní výsledky a vzdělání rodičů) a jak užívání škály ovlivňuje analýzu vztahu mezi charakteristikami žáků a úrovní nečestného chování. Teoretická východiska: Nečestné chování ve školách je rozšířený fenomén.
Ve výsledcích studií zabývajících se individuálními prediktory nečestného chování založených na sebehodnotících datech však panuje velká heterogenita (např. Newstead a kol., 1996; Anderman, Midgley, 2004).
Domníváme se, že rozdílné užívání škál respondenty může být jedním z důvodů této heterogenity. Metoda ukotvujících vinět zatím nebyla v oblasti měření nečestného chování použita.
Metodologie: Metoda ukotvujících vinět spočívá v tom, že respondent hodnotí v dané oblasti, kromě sebe, též hypotetickou osobu popsanou v krátkém příběhu, vinětě. Každý z respondentů hodnotí stejnou vinětu.
Rozdíly v hodnocení viněty pak lze interpretovat jako rozdíly v užívání škály. Pomocí tohoto údaje lze provést korekci sebehodnotících položek a "očistit" tak data od možného zkreslení.
Závěry: Vztah mezi charakteristikami žáků a jejich sebehodnocením je v našem vzorku ovlivněn heterogenitou v užívání škál. Před korekcí o tuto heterogenitu nebyl nalezen (statisticky) významný vztah pohlaví a studijních výsledků k úrovni nečestného chování.
Vzdělání rodičů bylo slabým prediktorem. Po korekci se ukazuje, že tyto charakteristiky jsou výraznými prediktory.
Tyto výsledky interpretujeme v kontextu dat PISA 2012 pro učitelovo řízení třídy, kde byla též zjištěna heterogenita v užívání škál.