Článek se zabývá marginálním postavení dětské poezie ve srovnání s poezií pro dospělé a zkoumá také postavené zavedených autorů, kteří píšou pro mladé i starší čtenáře. Jako příklad takového autora uvádí T.
S. Eliota a jeho knihu pro děti Praktická příručka o kočkách.