Abstrakt
Abstrakt V úvodu článku je zmíněna nová klasifikace primárních bolestí hlavy. Další část je věnována migréně.
Systematický přehled shrnuje klinický obraz a existující znalosti o patofyziologii a léčbě tohoto onemocnění. V patofyziologii migrény hraje rozhodující úlohu aktivace trigeminovaskulárního systému a uvolnění peptidu spřízněného s kalcitoninovým genem (calcitonin gene-related peptide, CGRP), substance P a neurokininu A.
Tyto mediátory vedou k sterilnímu perivaskulárnímu neurogennímu zánětu na meningách. Pozornost je zaměřena zejména na CGRP, který se zdá být klíčovým mediátorem v patofyziologii migrény.
Akutní léčba migrenózních atak spočívá v užití jednoduchých analgetik, nesteroidních protizánětlivých léků, ergotaminu a triptanů. Pacienti s frekventními nebo dlouhotrvajícími atakami vyžadují profylaktickou léčbu.
Dosud se užívají betablokátory, antiepileptika, blokátory kalciových kanálů a antidepresiva. U chronické migrény snižují frekvenci atak injekce botulotoxinu A.
Nejslibnějším novým přístupem v profylaktické léčbě jsou monoklonální protilátky schopné blokovat buď CGRP, nebo jeho receptor.