Abstrakt
V době osmanské vlády byla většina území dnešního Jordánska součástí Syrské provincie. Po první světové válce správu převzalo Syrské hāšimovské království v čele s králem Fajṣalem I.
Po konferencí v San Remu v dubnu 1920 se toto území stalo součástí britského mandátu nad Palestinou. V souladu s Káhirskou konferencí z března 1921 byl vytvořen Zajordánský emírát v čele Fajṣalovým bratrem ʽAbdallāhem z dynastie Hāšimovců.
Britská kontrola byla zaručena Arabskou legií zřízenou v říjnu 1923 a spojeneckou smlouvou z února 1928. Emír ʽAbdallāh se aktivně zapojil do blízkovýchodní politiky projektem Velké Sýrie, intervencí Arabské legie v rámci britsko-irácké války a syrsko-libanonského tažení v roce 1941.
Spojenecká smlouva s Velkou Británií z března 1946 umožnila přeměnu Zajordánska v nezávislé království vyhlášené v květnu 1946. Během první arabsko-izraelské války v roce 1948 Arabská legie společně s dalšími arabskými armádami vstoupila na území Palestiny a zúčastnila se bojových operací.
Král ʽAbdallāh v dubnu 1950 anektoval Západní břeh řeky Jordán a východní Jeruzalém a vyhlásil vznik Jordánského hāšimovského království. Éra krále ʽAbdallāha I. skončila v červenci 1951 jeho zavražděním palestinským radikálem před mešitou al-Aqṣā v Jeruzalémě.