Abstrakt
Dobrá výslovnost je jedním ze základních rysů řečové kultivovanosti mluvčího. Vyučování mateřskému jazyku by mělo vést k rozvoji řečových dovedností, jejichž součástí je zvládnutí ortoepické normy.
Jednou z podmínek tohoto procesu je sama učitelova znalost a praktické ovládání české ortoepie. Článek přináší výsledky studie, jíž se zúčastnilo 148 učitelů na 1., 2. a 3. vzdělávacím stupni. Studie zjišťovala schopnost učitelů detekovat výslovnostní chyby v souvislé promluvě.
Výsledky naznačují, že povědomí o české ortoepické normě je mezi učiteli spíše nedostačující a že může existovat souvislost mezi učitelovou znalostí ortoepické normy a kvalitou mluveného projevu žáka.