Přírodovědné vzdělávání učitelek dětí předškolního věku je zajímavé badatelské téma, které v posledních letech upoutává pozornost vědecké obce. V příspěvku je představena zkušenost s realizací nedávno inovovaného předmětu Didaktické přístupy k přírodovědnému vzdělávání, který je určen studentům navazujícího magisterského oboru předškolní pedagogika.
Výuka je realizována formou kombinace blended learningu a praxe: prezenční výuka je podpořena distanční oporou v Moodlu, důležitou složku předmětu tvoří úkoly, které studenti realizují s dětmi v MŠ, ve které vyučují a následně s vyučující diskutují. V doprovodném dotazníkovém šetření bylo zjišťováno, zda učitelky/učitelé znají a respektují vývojová specifika.
Základem šetření byly Piagetovy pokusy a videozáznam, na kterém jeho úlohy řeší holčička předškolního věku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 71 učitelek, které se profesně věnují předškolním a mladším školním dětem.
Výsledky ukazují, že nezanedbatelná část učitelek MŠ nemá dostatečné teoretické znalosti týkající se vývojových specifik dětí předškolního věku. Patrný je rozdíl mezi učitelkami se středoškolským a vysokoškolským vzděláním (vysokoškolsky vzdělané učitelky mají mnohem větší porozumění pro specifika související s ontogenetickým vývojem dětí).
Alarmující je zjištění, že absolvování pedagogické školy (střední či vysoké) nezaručuje, že se absolventi seznámí se základními vývojovými teoriemi a budou respektovat vývojová stádia dětí/žáků (více Jančaříková, 2015)