Abstrakt
Kapitola nás uvádí do problematiky současného pojetí výuky psaní vázaného a nevázaného vzoru písma na počátku školní docházky jako součást kontinuálního rozvoje počáteční čtenářské (písařské) gramotnosti. V současném, tzv. gramotnostním pojetí výuky psaní bylo postupně upuštěno od požadavku na přesné napodobení tvaru předepsaného písmene a základním požadavkem na kvalitu písařského výkonu žáka se stala čitelnost společně s dovedností psaní využívat v každodenních situacích.
Kapitola představuje jednotlivé charakteristiky didaktiky psaní v obou vzorech písma, etapy, metodické postupy a hodnotí jejich možné výhody a nevýhody. Zabývá se jejími proměnami od tradičního pojetí výuky po současné s důrazem na kvalitu didaktické práce učitele, na rozvoj vnitřní motivace žáka, kontinuitu pre-primárního a primárního vzdělávání a vstřícné, bezpečné klima při výuce psaní a další aspekty.