Příspěvek představuje proces návrhu a ověřování kurikula kurzu vysokoškolskédidaktiky pro akademické pracovníky Univerzity Karlovy v rámci pilotního programurozvoje pedagogických dovedností na UK. Cílem je analyzovat transdisciplinární vazby ainterakce mezi pedagogickými a psychologickými východisky, reprezentovanýmiautorkami, ve dvou zatím realizovaných iterativních cyklech kurzu.
Analýza budestrukturována do tří fází: návrhu kurikula, jeho realizace a průběžn é a závěrečnéevaluace. Teoretická východiska: Nový kurz VŠ didaktiky vychází z literatury zohledňujícítrend masifikace VŠ vzdělávání a proměny studentské populace.
Základní práce (Biggs &Tang, 2011, Ramsden, 2003) kladou důraz na aktivní učení studentů, podporuhloubkových přístupů k učení, specifikování učebních cílů a podporou motivace studentů.Přístup založený na důkazech zdůrazňuje výběr učebních strategií, majících dopad navýsledky učení (Marzano, 2001, Hattie 2012). Centrální roli mají efektivní strategievýuky, např. aktivování vstupních znalostí, formativní hodnocení, kooperativní učebníaktivity, podpora metakognice.
Porozumění těmto přístupům je podmíněno osvojenímznalostí z vybraných oblastí psychologie učení (Slavin, 2012), aplikovaných nakonkrétních výukových situacích. Dalšími východisky jsou otázky individuálníchcharakteristik osobnosti učitele a osobnosti studenta, koncept vynořující se dospělosti(Arnett, 2006), styly učení a poznávání včetně způsobů, jakými mohou ovlivňovat výuku.
Metodologie: Metodologický přístup je založen na konstrukčním výzkumu (DBRCollective, 2003, Ellederová, 2017). Analýza dvou iterativních cyklů se soustředí natransdisciplinární vazby mezi pedagogickými a psychologickými východisky.
Závěry: Příspěvek poukazuje na přednosti a limity propojeného transdisciplinárníhopřístupu při návrhu kurikula vzdělávacího didaktického kurzu a při jeho realizaci formoutandemového vyučování pedagogem a psychologem. Vyhodnocení evaluace dvouiterativních cyklů přináší návrhy na dílčí změny pro další plánovaný cyklus.