Abstrakt
Cílem naší studie je zjistit, zda má známost kontextu matematických úloh vliv na úspěšnost žákovských řešení, a pokud ano, zda příčiny spočívají spíše v motivační, nebo kognitivní oblasti. Pokud se kontext slovních úloh prokáže jako významný faktor pro úspěšnost řešení, roste riziko socio-kulturního znevýhodnění, protože žáci bez životní zkušenosti s příslušným kontextem, musí překonávat při řešení úlohy více překážek.
Pro odlišení motivačních a kognitivních faktorů při řešení slovních úloh byly použity tři, na sebe navazují fáze studie (viz níže). Velmi důležitou částí matematiky vyučované na základních školách jsou slovní úlohy, které představují spojení mezi školními znalostmi a reálným životem.
Slovní úlohy jsou přitom považovány za náročné a neoblíbené učivo. Vzhledem k efektivitě učení považujeme proto za přínosné studovat příčiny, z jakých jsou slovní úlohy mezi dětmi obávaným a neoblíbeným učivem a cesty, jak to změnit.
V naší studii navazujeme na předchozí výzkumy, které prokázaly vliv kontextu na řešení slovních úloh, a to vždy v závislosti na individuálních a kolektivních zkušenostech s řešením podobných úloh a s praktickými úkony v reálném kontextu (Sullivan et al., 2003, Busse, 2005). Laický předpoklad, že zkušenosti s kontextem úlohy budou vždy zvyšovat úspěšnost řešení, se ale neprokazuje.
De Bock a kolektiv (2003) naznačují, že pro některé žáky existence zkušeností paradoxně úspěšnost řešení snižuje. Otázkou proto je, jaký je mechanismus vztahu mezi kontextem a zkušenostmi, a tedy zda má spíše kognitivní, či motivační dopady na řešení úlohy.
Naše studie byla realizována na výzkumném souboru 50 žáků ve věku 9-10 let. Její design byl třífázový.
V prvním kroku byli žáci požádáni, aby vytvořili "nejlepší" slovní úlohy na zadané matematické výpočty. Z vygenerovaných úloh bylo vybráno 19 s rozdílnými kontexty.
V druhém kroku byli žáci požádáni o ohodnocení jednotlivých úloh z hlediska toho, jak se jim líbí a za jak obtížné je považují. Vybráno bylo 12 slovních úloh s nejnižšími a nejvyššími výsledky.
Ve třetím kroku žáci slovní úlohy řešili a odpovídali na otázku osobní známosti kontextu. Výsledky byly analyzovány kvantitativními postupy.
Analýza ukázala, že žákovské hodnocení úloh i úspěšnost v jejich řešení se liší v závislosti na kontextu. Rozdíl v úspěšnosti mezi úlohami s preferovaným a nepreferovaným kontextem byl signifikantní a silnější než mezi úlohami podle osobní známosti kontextu.
Zjištěny byly také silné genderové vzorce, a to jak v preferenci kontextu, tak v odhadu obtížnosti, avšak v reálné úspěšnosti se dívky a chlapci shodovali. Studie prokázala, že vliv kontextu na řešení úloh existuje a že má spíše motivační než kognitivní povahu.
Při konstrukci slovních úloh je to nutné brát v potaz, abychom snížili riziko socio-kulturního znevýhodnění.