Autonomie a svoboda pohybu a myšlení patří k základním hodnotám života každého člověka. Vzhledem k tomu, že mozková obrna způsobuje stav, který se primárně odráží v omezení motorické aktivity a který se vyskytuje již v raném období člověka, vede téměř vždy ke snížení jeho senzomotorických zkušeností.
Vyvstává otázka, jaké autonomie může dosáhnout dítě, které od prvních měsíců svého života žije s omezením nezávislosti samostatného pohybu?