Základní práce jednoho z nejvýznamnějších psychoanalytiků Donalda W. Winnicota pojednává mimo jiné o teorii přechodového objektu a přechodových jevů, jež hrají významnou roli v utváření osobnosti a jejího vztahu k sobě a ke světu.
Původní referát z roku 1953 je rozšířen o případové studie a navazují na něj další koncepty a teorie. V dalších částech popisuje Winncott koncept hraní jako hledání sebe samého a rozvíjení tvořivosti.
Teoretické koncepty jsou dokreslovány příklady z autorovy terapeutické praxe s dětmi i dospělými klienty.