Abstract
Lymfoscintigrafii lze bez nadsázky považovat za základní vyšetření při většině poruch lymfatického systému. Je neinvazivní, s malou zátěží ionizujícím zářením a přináší podstatnou informaci o toku lymfy a jeho poruchách.
Základem úspěchu je správné provedení vyšetření a dobrá komunikace mezi klinikem a diagnostikem. Výtěžnost vyšetření závisí nejenom na dobře provedeném vyšetření, ale také na správné interpretaci vyšetření - což někdy může být ještě těžší.
Ze strany klinika je nutné dodat diagnostikovi dostatek validních informací o probíhajícím onemocnění nebo důvodu podezření na poruchu lymfatického systému a případné zvláštní požadavky na vyšetření (hluboký systém, kontrolní vyšetření, stanovení směru lymfodrenáže a podobně). V případě potřeby je rovněž vhodná osobní nebo telefonická komunikace k upřesnění požadavků.
Bez této dobré komunikace mezi klinikem a diagnostikem lze stěží očekávat maximální přínos vyšetření pro nemocného.