Abstrakt
V době krále Ferdinanda I. (1527-1564) se v českých zemích a v Praze v plné míře začala uplatňovat renesance. Projevovala se různým způsobem, přičemž stavitelé používající nový architektonický slovník v mnohém navazovali na motivy charakteristické pro středověké stavitelství.
Vysoké štíty průčelí domů tak získávaly renesanční prvky v podobě vlaštovčích ocasů, které nadále připomínaly gotické stupňovité štíty. Podobně byly pro nový účel používány staré věže, na kterých vznikaly vyhlídky v podobě altánů nebo jen ochozu se zdobně proveden ým cimbuřím.
Dalším motivem střešní architektury, která dávala Praze nový ráz, byly horizontální atiky, formované půlkruhovými obloučky nebo vlaštovčími ocasy. Veduty města ukazují velké rozšíření všech těchto prvků, dnes bohužel až na výjimky zaniklých, zejména na Malé Straně a na Hradčanech, nově budovaných po požáru v roce 1541.