Abstrakt
Cílem této studie je posoudit zda informace předcházející provedení testu má vliv na výkon v senzomotorickém testu a následné sebehodnocení testovaného vztažené k vykonanému úkolu. Výzkumný soubor (N=90) byl tvořen jedinci ve věku 20 - 24 let (52,2 % muži, 47,8 % ženy).
Testované osoby byly dle příslušnosti do skupin ovlivněny před započetím testu rozdílnou informací o obtížnosti nadcházejícího úkolu. Testované osoby dostaly v průběhu zadávání testu informaci o tom, že nadcházející úkol je náročný nebo velice snadný.
Kontrolní skupina obdržela pouze zadání testu. Skupina testovaných ovlivněných informací o vysoké obtížnosti úkolu dosahovala nejlepších výkonů v testu a následně jedinci vykazovali nejvyšší hodnoty sebehodnocení.
Tato skupina plněním testu ovšem strávila nejvíce času. Skupina, která byla před absolvováním senzomotorického testu předložena informace, že následující test bude snadný, se dopustila významně více chyb, strávila chybováním více času a jedinci z této skupiny dosahovali nejnižších hodnot sebehodnocení vzhledem k absolvovanému úkolu.
Kruskal-Wallis testem byl zjištěn statisticky významný rozdíl v počtu chyb (p=0,0003), dobou strávenou chybováním (p=0,0007) a sebehodnocením (p=0,0005). Výsledky měření naznačují, že pokud budeme svěřencům předkládat senzomotorické úkoly jako náročné, budou poté dosahovat optimálních výkonů a jejich sebehodnocení ve vztahu k pohybovému úkolu bude vyšší.