Lidská oběť je tématem, které se v textu Starého Zákona objevuje pouze v omezeném množství veršů. Zároveň vidíme, že biblický text se vůči této praxi vymezuje vždy negativně, přičemž podle dochovaných nálezů můžeme usoudit, že lidská oběť se na vlastním území Israele vyskytovala v minimální míře.
Mou pracovní hypotézou, kterou bych chtěl v tomto příspěvku představit, je zasazení lidské oběti v Tanachu do kontextu vymezení vlastní identity Israele, a to negativním způsobem, kdy v paralele "my a oni" není primárně zdůrazňován přínos "nás" ale ohavnost "jich". Jako příklad příběhu, na kterém je možné ukázat propagaci nové ideologie, bude zmíněno (ne)obětování Izáka Abrahámem.
Vzhledem k použití tématiky lidské oběti v případě králů severního království, můžeme spekulovat i o ideologickém vymezení judského království.