Tato přednáška sleduje dva cíle: Za prvé, načrtnout paradox, který spočívá ve zjevné, avšak protikladné přítomnosti dvou aspektů muzeí a galerií. Muzea a galerie jsou místy dvojí transformace: Muzea transformují věcí tak, že je proměňují z bytostí žijících ve svém prostředí na mrtvé pozůstatky.
Nicméně, tímto je také vystavují pohledu, dávají jim nový život nasvícením a izolováním těch aspektů, které je činí předmětem vizuálního zájmu. Druhým cílem této přednášky je porovnat v tomto ohledu přístupy dvou autorů, Johna Deweyho a T.
W. Adorna, kteří reflektovali tuto ambivalenci a snažili nelézt z ní nereduktivní cestu ven.