Abstrakt
Cílem práce bylo individuálně vyhodnotit odezvu hráček s různým herním zaměřením na tréninkovou a zápasovou zátěž. Z kapacitních důvodů bylo vyšetření provedeno u 4 hráček vybraných trenérem Týmové posty jednotlivých házenkářek.
Vzorky jsme získávali v klidovém režimu před oběma tréninkovými jednotkami a následně po tréninkové a zápasové zátěži odběrem periferní žilní krve a odběrem moči. Ve vzorcích byly stanoveny vybrané biochemické a hematologické parametry.
Byly porovnávány klidové hodnoty s hodnotami a) po kondičním tréninku (KOND) b) po technicko-taktickém tréninku (TETA) c) po ligovém zápase (LIG). Dále bylo provedeno hodnocení laktacidémie z kapilární krve odebrané z bříška prstu pomocí laktátoměru.
Hodnocení probíhalo opakovaně v průběhu tréninkových jednotek KOND a TETA a po prvním i druhém poločase LIG. Při obou trénincích byla také sledována odezva organismu na zátěž pomocí monitorace tepové frekvence sporttesterem Polar.
Podle předpokladů trénink KOND vyvolal výraznější změny v porovnání s TETA. Nejvýraznější rozdíly sledovaných parametrů v klidu a po zátěži byly patrné u tepové frekvence, laktacidémie, kreatinkinázy, bílého krevního obrazu a sérových hodnot myoglobinu, močoviny, kreatininu a kyseliny močové.
V moči byly významné rozdíly v hladinách bílkoviny, kreatininu a močoviny. v průběhu zápasu. Nejvýraznější rozdíly ve srovnání s klidovými hodnotami byly patrné hráček na postu křídla, nejméně výrazné u brankářky.
Z výsledků vyplývá, že zatížení hráček při KOND je výrazně vyšší než při TETA. Ukázalo se, že zatížení hráček v zápase je u některých hráček vyšší než zatížení tréninkové, u některých je tomu naopak.
Z pohledu personalizované medicíny byly v odezvě srovnatelnou tréninkovou zátěž mezi jednotlivými hráčkami patrné výrazné rozdíly. To poskytuje trenérovi možnost posoudit, jak která z hráček reaguje na tréninkové nebo zápasové zatížení, a přihlédnout k tomu při přípravě dalšího tréninkového programu.