Abstrakt
Příspěvek se zabývá některými neduhy českého veřejného stavebního práva. Všímá si alespoň úskalí výchozího a odvozeného pojmového aparátu stavebního zákona, absence jádra hmotněprávní zákonné úpravy, nepřehledností zákonné úpravy, přespříliš kasuistického základu diferenciace právních režimů umisťování a provádění staveb, nedostatečné propracovanosti zjednodušujících a zrychlených postupů, konfuzní konstrukce dozorčích institutů a problematické distribuce působnosti veřejné správy ve věcech územního plánování a stavebního řádu.