Abstrakt
Uživatelé opioidů tvoří celkem asi čtvrtinu všech problémových uživatelů drog v ČR. V substituční léčbě je evidováno jen asi 18 % z problémových uživatelů opioidů, z tohoto počtu asi 70 % je substituováno buprenorfinem (Mravčík, 2017).
Průměrná denní dávka bývá nízká a lze ji komplikovaně určit, mimo jiné i díky sekundárnímu trhu, který je na pacienty navázán (Gluzová, 2014). Klinická zkušenost (Minařík, 2015) i literární údaje (Fareed, 2012) přitom mluví o potřebě dostatečného dávkování substituční látky, aby mohli být substituovaní dostatečně stabilizovaní.
V př íspěvku předkládáme kazuistiku pacienta substituovaného 24 mg buprenorfinu ve formě Suboxone(R), kde dostatečnou dávku vnímáme jako klíčový faktor, který vedl k dlouhodobé stabilizaci pacienta. Podotýkáme, že preparát nebyl jediným léčebným faktorem, pacientovi byla poskytnuta současně poradenská, psychoterapeutická a socioterapeutická podpora.
Ta mu byla poskytnuta opakovaně i v minulosti, jak v substituční, tak abstinenčně orientované léčbě, ale až s dostatečnou dávkou substituční látky došlo ke stabilizaci stavu a zlepšení dlouhodobé prognózy.