Abstrakt
Spisovnost je v drtivé většině vnímána jako záležitost gramatická, okrajově lexikální. Na rovině fonetické je tato kvalita zpravidla opomíjena, a to již ve školní praxi.
V našem příspěvku se zabýváme právě přístupem učitelů různých vzdělávacích stupňů k problematice "spisovné výslovnosti" a ortoepie. Do souvislosti stavíme znalosti učitelů o tomto tématu a schopnost diskriminace řečových segmentů na jedné straně a kvalitu mluveného projevu žáků na straně druhé.
Tuto souvislost prokazujeme analýzou mluvených projevů žáků a výsledky testů učitelů. Ukazuje se, že jevy, které jsou učitelé schopni rozpoznat, jsou schopni také z projevů žáků vymýtit.
Kvalita fonetického vzdělání učitelů tak přímo ovlivňuje kulturu a kvalitu mluvených projevů jejich žáků.