Abstrakt
V historických pramenech souvisejících se správou solní pokladny (cassa salis) v Čechách se nachází jeden velmi zajímavý kriminální případ. Týká se Viléma Zumackera, doktora církevního práva a teologie, jenž od roku 1631 působil ve službách pražského arcibiskupa Arnošta Harracha a počátkem roku 1637 byl v rámci reformy arcibiskupské kurie jmenován kancléřem.
V době Harrachovy časté nepřítomnosti spravoval jeho finance a měl na starost i správu solní pokladny. V českých raněnovověkých dějinách nenalezneme mnoho podobných případů, kdy se církevní hodnostář navzdory své víře a náboženskému přesvědčení dopustil zločinu defraudace a zakončil svůj život sebevraždou.
Zumackerův plán na odcizení peněz z cassa salis se začal patrně realizovat v době ohrožení Prahy sasko-švédkými vojsky roku 1634, kdy byla pokladna z bezpečnostních důvodů vyprázdněna a peníze ukryty. Zumacker využil příhodné situace a opatřil si duplikáty všech klíčů od pokladny, které měl v prozatímní úschově.
Po opětovném uložení peněz do pokladny z ní odcizil přes 7000 zlatých. Vše tak zdařile kamufloval, že jeho zpronevěra zůstávala dlouho neodhalena.
K prozrazení došlo, až když arcibiskup nařídil revizi pokladny, aby mohl vyhotovit zprávu o jejích příjmech a výdajích, kterou byl povinen zaslat do Říma. Zumacker nečekal na výsledek této kontroly a spáchal sebevraždu skokem z okna Arcibiskupského paláce.
Odcizené peníze se nikdy nenalezly a nezjistil se ani důvod, na co kancléř tak velkou sumu vynaložil. Na základě všech dostupných pramenů jsme se pokusili zrekonstruovat Zumackerův zajímavý život i bezprostřední události, které před 380 lety vedly k jeho tragickému ukončení.