Příspěvek se zabývá způsoby inscenování obrazu Prahy jako "socialistického města" v 1. polovině 50. let. Oficiální vizuální reprezentace města je analyzována na reprezentativním korpusu dobových snímků, použitých ve sledovaném období na titulních stranách věstníku Nová Praha, v nově vydávaných turistických průvodcích a obrazových publikacích.
Po Únoru 1948 začaly být výstavba i zobrazování fyzického prostoru hlavního města podřizovány ideologickým zájmům KSČ. Budování "nové Prahy" se stalo předmětem rozsáhlé kampaně, iniciované v prosinci 1950 stranickým ideologem Gustavem Barešem a podpořené představiteli městské i státní správy.
Oficiální fotografie, s nimiž se na mnoha úrovních setkávali obyvatelé i návštěvníci, intenzivně pracovaly se symboly a atributy odkazujícími na dynamickou současnost města. Pod zastřešující motiv budovatelského úsilí byly nicméně vedle soudobých výdobytků socialismu (pracovní brigády, pomníky, nová výstavba ad.) paralelně zapojovány i vybrané historické památky.
Stalinismem podmíněná vize "nové Prahy" tak v sobě zdánlivě paradoxně, ale velmi úzce spojila prvky tradice a modernity a stala se svébytným vyjádřením touhy po dosažení kvalitativně vyššího typu společenského řádu.