Úvaha sleduje hodnoty vzájemnosti, individuální lidské sounáležitosti i skupinové solidarity v totalitním Československu, respektive hledá vědecký rámec pro postoje jednotlivců k fenoménu mentálního postižení v souvislostech většinového pojímání odlišnosti v prostředí komunistické společnosti. Vychází z výzkumů konaných v letech 2011 - 2012 orální metodou, kdy byly analyzovány zkušenosti dvaceti osmi rodičů (resp. dvaceti čtyř rodin) dětí s mentálním postižením. Úvaha nabízí širší pochopení jinakosti ve vztahu k současným demokratickým a společenským změnám.