Abstrakt
Cílem práce je podat přehled o studiu prediktivních faktorů centrální kompenzace u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu. Operace vede u většiny pacientů ke vzniku jednostranné akutní periferní či kombinované vestibulární léze v důsledku chirurgického přerušení obou větví vestibulárního nervu a v některých případech i k po škození mozečku.
Pooperačně se stav projevuje poruchami posturální stability, závratí, oscilopsií a někdy i vegetativním doprovodem. Faktory ovlivňující kompenzaci lze rozdělit do několika skupin: jsou to faktory dané stavem pacienta a velikostí tumoru, dále je to stav funkce vestibulárního systému, a v neposlední řadě jsou to faktory navozené terapeutem.
Trvání vestibulárních symptomů je závislé především na centrální kompenzaci, při které hraje dominantní roli mozeček. Terapeutickou snahou je rychlé navození kompenzačních mechanismů a zkrácení doby kompenzace.
Základním postupem v současné době je časně zahájená řízená vestibulární rehabilitace, která u většiny pacientů vede k rychlejší rekonvalescenci. Nicméně u některých pacientů se i přes veškerou snahu fyzioterapeuta nedaří této kompenzace dosáhnout, což vede k trvalému funkčnímu deficitu projevujícím se nejčastěji posturální instabilitou.
Jednou z možností jak urychlit pooperační kompenzaci je provedení předoperační chemické vestibulární ablace, tzv. "prehabituace". Při chemické prehabituaci je aplikováno ototoxické antibiotikum intratympanálně, což vede k funkčnímu výpadku labyrintu, a tím k nastartování kompenzačních mechanismů již v předoperačním období.
Prehabituace by hypoteticky měla vést ke snížení intenzity závrati po operaci a ke zkrácení doby centrální kompenzace.