Osvojení spisovné podoby národního jazyka bylo vždy jedním z hlavních cílů školní jazykové výchovy v českých školách. Reálné užívání spisovného jazyka ve školní komunikaci je však ovlivňováno řadou faktorů, např. druhem komunikační situace, jazykovou kompetencí v závislosti na věku, změnami norem chování, regionálními rozdíly a také individuálním postojem konkrétního žáka ke spisovnému jazyku.
Tento příspěvek shrnuje výsledky výzkumné sondy, jejímž cílem bylo ověřit znalost spisovného tvarosloví u žáků druhého stupně pražských základních škol.